Category Archives: Uncategorized

Ave Blogger, posterioturi te salutant

.

Vypnutí Posterous.com ohlášené na konec dubna 2013 přidělalo více než milionu jeho uživatelů starosti s migrací. 

Konkurenční blogovací systémy se snaží nalákat zrazené posterousany pomocí skriptů usnadňujících migraci, ale není to úplně bezproblémové: posthaven.com je placené a dosud není zprovozněno, migrace na squarespace.com má ve bezplatné verzi omezení na 20 příspěvků, automatizovaný přechod  na tumblr.com je beznadějně zahlcený a navíc neumí přenášet komentáře, snad jedině  wordpress.com má dobře vyřešený import, jak informuje misantrop.info.

Posterous umí exportovat kompletní obsah po přihlášení do Space pomocí tlačítka Request Backup, které vyrobí komprimovaný soubor obsahující celý blog včetně komentářů, obrazových a zvukových souborů. Problém je ale s češtinou. Zatímco na (dosud fungujícím) webu je použito správné kódování UTF-8, v exportovaných popisných souborech formátu XML jsou české znaky převedeny na HTML entity, například dlouhé měkké í je nahrazeno za í. To by ještě nemuselo vadit, ale při generování exportního souboru “wordpress_export_1.xml” mně Posterous nahradil entity dvojicí otazníků ??, takže po jeho importu do WordPressu jsou česky psané příspěvky nepoužitelné. Tím padla i možnost migrace do jiných systémů, které využívaly WP jako přestupní stanici. Nakonec jsem se proto rozhodl pro manuální transfer jednoho příspěvku za druhým na blogger.com. Kupodivu to nebylo tak pracné, jak jsem očekával.

 
Blogger poskytuje možnost publikování pomocí vestavěného WYSIWYG editoru, anebo přímou editací HTML (režimy Napsat / HTML). Na webu Posterouse jsem myší vybral kompletní příspěvek a přes schránku Windows jej vložil do WYSIWYG editoru systému Blogger. Kromě formátovaného textu se tak přenesly i všechny vložené obrázky, videa a zvukové podcasty včetně apletů pro jejich přehrávání. Zbývalo nastavit datum publikování podle originálního příspěvku, doplnit štítky a vyřešit transport případných komentářů u původních článků. Ty jsem nakonec taky hromadně přenesl včetně data a přezdívky autora  přes clipboard do prvního mnou ručně vloženého komentáře na Bloggeru. Pořád lepší než automatická migrace komentářů do WordPressu, která většinu komentujících rozpoznala jen jako Anonymous.
 
Takže hotovo, toto je poslední posterousí příspěvek a web vitsoft.posterous.com byl v únoru 2013 zkopírován
na novou adresu pavel-vitsoft-srubar.blogspot.cz 
 
Na Posterous se nezlobím, aspoň nám svým exitem připomenul, že není dobré nosit všechna vejce v jednom košíku a spoléhat se na nepomíjivost internetových služeb, cloudů, pevných disků a života vůbec.
Advertisements

Nevěřím ani té statistice, kterou jsem si sám naprogramoval

Nevěřím ani té statistice, kterou jsem si sám naprogramoval

December 31 2012, 2:19 PM

Nechci tvrdit, že všechny zveřejněné průzkumy popularity presidentských kanditátů jsou zmanipulované, ale pokud není zaručeno, že každý dotazovaný hlasoval právě jednou, a že demografická struktura vzorku dotazovaných osob odpovídá jejich zastoupení v celé množině oprávněných voličů, nemá taková statistika téměř žádnou prognostickou váhu.

Naprogramoval jsem předvolební průzkum na intranetu našeho podniku a dosavadní výsledky mě nijak netěší. Odpovídali pouze ti zaměstnanci, kteří mají přístup k počítači a kteří byli ochotni se zalogovat a anonymně odpovědět, takže to zdaleka není reprezentativní vzorek voličské základny. Ale aspoň mám jistotu, že výsledky nebyly uměle naklikány a že nikdo nehlasoval dvakrát.

Nízká vypovídací schopnost průzkumů ovšem neznamená, že nás nemohou podvědomě ovlivňovat. To ale rozhodně nebylo mým cílem. Naopak, snažím se nebrat výsledky anket na vědomí a rozhodnout se spíše podle charakteristik a charakteru kandidátů. Dobrou pomůckou by mohla být http://volebnikalkulacka.cz/volba-prezidenta-cr-2013/, jenže kdo zaručí, že budoucí president zůstane věrný zásadám, které ve svých odpovědích zastával(a)? Zklamaní voliči TOP09 by mohli vyprávět.

Takže fakt nevím. Čert nám byl tu přímou volbu presidenta dlužen.

TotalMaleFemale

Výbor z doteků

Vybrat z #rannipoezie
úkol dosti nesnadný je.
Jako důkaz pod deku
pošlu Výbor z doteků:

Každé ráno voskem včelím
nakapaným v uších tmelím
dilatační spáry času,
zavrtaný v kanafasu.

Mám rád snění polobdělá,
ležet v stínu jabloní.
Je to první, co chci dělat
hned, když budík zazvoní. 

Jedno děvče housle chystá,
druhé sténá z hoboje.
Já, ač nejsem bigamista,
ve snu měl jsem oboje.

Pokaždé, když na mne přichází dřímota,
doufám, že ve snu si doplním postupku
krasavic, kterým jsem pronikal pod jupku.
Spánek je žolíkem v kanastě života.

S potencí se dá žít zdravě,
s její hladinou však kříž.
Mám ji vysoko, až v hlavě.
Jak ji dostat trochu níž?

Jde-li na mne druhá míza,
stesk a smutek na balkonu
natlačím do saxofonu
jako Simpsonovic Líza.

Když jdu k ženě pro výplatu,
kredit strkám v její klín
do štěrbiny ženkomatu.
Nesmím zapomenout PIN.

Je-li láska pouhé lpění
či přilnavost dlaně k dlani,
napadá mne vysvětlení,
proč jsme, když se dostaví,
hnedka celí lepkaví
a jak děti upatlaní.

Otázky mám, které svědí.
V čem tkví krása ženských půlek?
V čekárně na odpovědi
dávno vystál jsem si důlek.

Svlékáš-li se z pyžama,
podobna jsi jarním loukám.
Tvář si kryju rukama,
skrz prsty však tajně koukám.

Potmě cítím vůni mejdla,
jak se s pižmem druží.
Chci si přečíst v písmu Brailla
tvoji husí kůži.

Prstík můj má touhy smělé,
cestovat chce po tvém těle.
Zcestovale hlesne,
že má touhy zcestné.

Cukráři jsou mistři doby,
obdiv skládám umělcům.
Z pralinek, jež vnady zdobí,
vyssávat chci jejich um.

Jsem rtěnkou do kapsy,
do něžných úst mě vem.
Nejhezčí makeup si
nakreslíš úsměvem.

Vůně tvá se vytrácí
pod klepadly Amorků,
když z nedělních matrací
práším lásku na dvorku.

Ačkoliv jsi osahaná
jako hmatník na kytaře,
melodie tebou hraná
vůbec nezní uchu staře.

Když znaven můj hlas v lože lehá
a omylem v něm zazní něha,
rychle hned zas běží skrejt se
za chraplákem Toma Waitse.

Ve šlépějích Shakespeara
taky v loži třesu kopím,
když se žena nevzpírá.
Neplechu s ní potom tropím.

Extáze nálože vpašuji na lože
pod povlečení.
To kdyby má milá odpověď mámila,
jak si jí cením.

Rozpustit cop mě nech.
V prstovém vísku
topit se ve vlasech,
tekutém písku.

S černovláskou užít špásu
nikdy nemám zábranu.
Drobě housku jejím vlasům,
vykrákám ji za vránu.

Cukrovou vatu tvých vlasů
v podobě beránka spasu.
Beran pak změní se na vlka
a v jeho rouše tě potrká.

Chci tvou Plochou vlasů plout,
ikonky ti rozcuchat,
fontem Courier New Bold
šeptat přitom do ucha.

Kožíšek máš drsnosrstý,
ukaž mi ten od své číči.
Já se do něj dvěma prsty
digitálně podepíši.

Když má drahá nemá stání,
básniček se domáhá,
věnujem se veršování
vysvlečeni donaha.

Před spaním když žena zkusí
pošimrat mi vlásky čtečkou,
ráno z prostěradla čtu si
román plný lásky s tečkou.

Koukám zpod přivřených víček
na ženu, co vedle dřímá.
Je to nejspíš moje vina,
že má na košilce flíček.

Při večerním obejmutí
do strojku, jenž plní spánek
sladkým sněním, zasunu ti
jeden čerstvý monočlánek.

Ráno jsou mé rýmy zvadlé,
nezlobte se na mne, paní,
za skvrnu na prostěradle,
jež zbyla po veršování.

Earl Gray je v porcelánu.
S elegancí slůněte
šátrám po něm dřív než vstanu,
nadechnuv se vůně thé.

Po ránu z balkonu k sluníčku čichám rád,
mrazivý vzduch voní kořením kouře.
Ospalci zpod peřin volají: Jde sem smrad!
Já si však lebedím, oči své mhouře.

Dík vynálezu Arabů
se ráno z peřin vyhrabu.
Jen se zubať z vůně kafe,
elektrokardiografe!

Když zazní vůně expresa,
tu jazyk v puse zaplesá
a k tanci vzbudí ránospáče,
vyzvav šálkem kávy k čače.

Jitřenky svíce knot celou noc hořící
přicházím, lásko má, s kávou a skořicí,
s podnosem v náručí
já, tvůj mnich kapučín.

Brouskem přejeď ostří
svého jazyčného meče,
pak mi talíř prostři,
na nějž kapka smíchu steče.

Snídani chci v postelíčku!
Neznám věru lepší krmi,
než miláčka na hniličku.
Rohlík křupavě se strmí
namazaný do užasla
máslem z krávy, která spásla
z čtyřlístku mateřídoušku
a teď láteří mi v oušku,
že zas stoupne cholesterol.
Jen blázni si rozestelou
v prostěradle bez poskvrnky,
aniž deset deka šunky
oblažilo jejich pysky.
K tomu dva oříšky z lísky,
kapučíno, které pění,
a na závěr – přitulení.

Neodstraním třísku tvou,
jen ji ve svých očích nech.
Trám v tom mém je výdřevou
šachty v hloubce vzpomínek.

Kremace je cestou k ráji,
ve kterém jsme všichni nazí.
Jako Kolja rád si hraji
s kalhotkama barvy sazí.

Vůni kočičího zlata
ve vlasech mi vítr větří.
Má hlava jest nebohata,
jako Vševěd češu své tři.

Když vrásky na čelo nám klepou
a tíha dává zabrat vnadě,
vzpomínky jsou izolepou,
jež nás drží pohromadě.

Ač adepti jsme hřbitova,
o nás každý dobrák ví,
že nepřestanem veršovat
položeni do rakví.

Hotel Internetional

Ty t??íhv??zdi??kové hotelové pokoje jsou všechny na jedno kopyto. Postel, šatník, stolek,  ??idle, k??eslo. Ani jsem nevybaloval, jenom zapnul televizi, svalil se na l????ko a lehce se zasnil. Malá obrazovka laciného televizoru se pod mými p??iv??enými ví??ky za??ala najednou rozmazávat a zazdálo se mi, ??e program vlastn?? b????í v okn?? velkého LCD monitoru. 
??e by se standardním vybavením hotelových pokoj?? stal místo televizoru po??íta???

To u?? jsem si p??isedl ke stolku a za??al ten zázrak zkoumat zblízka. P??ívodní kabely monitoru mizely v zam??ené sk??í??ce, kde byl patrn?? ukryt po??íta??. Krom?? nich ješt?? ze sk??í??ky vyv??raly p??ívody ke klávesnici, myši, mikrofonu a k malé krabi??ce, na které jsem rozpoznal konektor USB, zdí??ku pro sluchátka, potenciometr hlasitosti a zapušt??né tla??ítko s ozna??ením RESET.
Zkusil jsem kliknout na ikonku televize a vida, namísto obvyklé hotelové sm??si CNN a n??kolika n??meckých komer??ních stanic mám náhle výb??r z desítek kanál?? internetových televizí, ze kterých mohu volit podle názvu, ??ánru nebo jazyka. Ješt?? v??tší výb??r je u sousední nabídky internetových rádií. Co tu máme dál? Volba jazykové verze opera??ního systému, kalkula??ka, n??jaké po??íta??ové hry, budík, u kterého si mohu nastavit, zda chci být probouzen pta??ím švito??ením, ezoterickou hudbou nebo t??eba policejní sirénou. Ke ??tení je na výb??r ??ada elektronických knih, i kdy?? vesm??s jen starší tituly s expirovanými autorskými právy. Okénko webkamery nabízí ??ivý pohled do hotelové restaurace, recep??ní haly, hotelového parkovišt??. Pomocí VoIP bych mohl bezplatn?? zatelefonovat kolegovi ze sousedního pokoje, na recepci nebo do restaurace, zarezervovat si st??l a mo??ná i s p??edstihem objednat n??jakou minutku. Hovory do venkovních sítí u?? jsou za poplatek, který se p??ipisuje k mému ú??tu. Klikám na sv??j ú??et a hned vidím, kolik zbývá zaplatit. V aplikaci pokojové slu??by si mohu vy??ádat nebo naopak odvolat návšt??vu pokojské s ??istými ru??níky a vysava??em. Sousední ikonkou se dostávám do rezerva??ního systému, stejného, jakým jsem si v tomto hotelu p??ed týdnem p??es internet objednával nocleh. Vidím, ??e stále mají n??kolik míst volných, tak??e bych si mohl p??ímo ze svého pokoje za??ídit prodlou??ení pobytu.
Te?? m?? napadá, ??e jsem se nikde nemusel v po??íta??i identifikovat ani zadávat ??ádné heslo. Rezerva??ní systém z??ejm?? poznal, ??e s ním komunikuji z pokoje 123 a z databáze si zjistil, kdo v n??m dnes bydlí.

Neodolal jsem a hrotem tu??ky stiskl RESET. Po restartu se na chvíli zobrazila mo??nost namísto normálního pokra??ování zvolit kompletní reinstalaci. Aha, tak??e kdybych si n??co na po??íta??i pokazil nebo zaviroval, sta??í reinstalovat a on se zase obnoví do po??áte??ního stavu.  Kdy?? po odjezdu hosta pokojská p??evléká postel, patrn?? po n??m také zárove?? reinstaluje jeho PC. Ani to netrvalo p??íliš dlouho a ni??ím m?? neobt????ovalo, z??ejm?? mají p??ipraven kompletní obraz disku, spole??ný pro celý hotel. Individualizovat opera??ní systém pro konkrétní pokoj taky nebude problém, sta??í podle MAC adresy nebo CPUID vyhledat v tabulce p??id??lenou IP adresu, název po??íta??e, ??íslo pokoje.

Pokra??uji dál v prohlídce nabídek. Je tady p??edinstalovaný mailový klient, schránka má adresu room123@HotelInternetional.cz a dokonce v ní mám novou poštu, personifikovaný uvítací mail od vedení hotelu. Asi abych mohl známým poslat fotky z adresy hotelu a tím mu d??lat propagaci. No ale já nejspíš z??stanu u svého freemailu dostupného p??es webové rozhraní. Na lišt?? prohlí??e??e vidím u??ite??né odkazy, jako p??edpov???? po??así, mapu, jízdní ??ády, a také odkazy na slu??by a podniky v okolí, které za to nejspíš majiteli hotelu platí n??jaké drobné. Hlavn?? se ale prohlí??e??em dostanu ke všem svým rozpracovaným dokument??m, které jsem proz??eteln?? umístil do cloudu. 
Pro ??adu zákazník?? bude lákavá mo??nost na dovolené i na pracovní cest?? surfovat na velké obrazovce a nemuset s sebou vlá??et laptop s nabíje??kou. Hotel, který takovou slu??bu nabízí, tím u nezanedbatelné ??ásti klientely získá konkuren??ní výhodu.

Po??íta?? p??ipojený k internetu tedy za srovnatelnou cenu nahradí televizní a rozhlasový p??ijíma??, telefon, hodiny, knihovni??ku v??etn?? obligátní Gideonovy bible, slu??bu buzení, tišt??né provedení hotelových ??ád?? a propaga??ních materiál??, a k tomu nabídne mno??ství nových netradi??ních slu??eb nejen host??m, ale i technickému zázemí hotelu. Trvale zapnutý online po??íta?? v ka??dém pokoji m????e zjednodušit dodate??né p??ipojení ??idel po??áru, pr??chodu dve??mi, programovatelné m????ení a nastavování pokojové teploty,  kontrolu integrity sebe sama.
Pravda, hotel bude vy??adovat širokopásmové p??ipojení k internetu a vybudování  datové sít?? taky n??co stojí. U nov?? rekonstruovaných budov se ale zase m????e ušet??it na anténních, telefonních a signaliza??ních rozvodech. Zna??nou úsporu p??edstavují také koncesioná??ské R-TV poplatky, které se za p??íjem internetem ší??eného vysílání neplatí.

Jestli??e je vybavení hotel?? po??íta??i oboustrann?? výhodné, pro?? je dosud tak málo rozší??eno? Provozovatele hotelových za??ízení bych z toho neobvi??oval, jejich znalosti informa??ní techniky jim zpravidla sta??í nanejvýš k potvrzení mailem došlé rezervace. Asi u nás chybí dodavatel, který by hoteliér??m komputerizaci nabídl, nejlépe jako kompletní slu??bu zahrnující dodávku po??íta????, zasí??ování, kustomizaci systému a webové
prezentace, zaškolení, servis.
Anebo to mo??ná zatím jenom ??ádného nenapadlo.

Zkou??ka sir??n

Mobil

Tento t??den mnoh?? chvastoun
ukazuje nov?? iPhone.
Na m??j mobil seniora
koukaj?? se p??itom shora,
pr?? je to v??c statusu.

J?? m??m ten sv??j od Rus??,
snobi d??sem on??m??,
kdy?? se ozve zvon??n??.
Jenom j?? jsem neroz??ilen,
m??m v n??m toti?? zkou??ku sir??n.

Chv??la spojitosti

Hladk?? obl?? k??ivky jsem m??val v??dycky r??d, pr?? u?? jako kojenec. Jakmile jsem se nau??il pob??hat po vlastn??ch nohou, pocit bezpe??n??ho sv??ta se rozplynul na ostr??ch hran??ch n??bytku, kter?? jsem se marn?? sna??il otupit sv??m ??elem. V pubert?? m?? stejn?? bolestn?? za??alo znepokojovat, kdy?? ploch?? ??tvary na tri??k??ch spolu??a??ek byly n??hle naru??eny hrbolkem. O p??r let pozd??ji jsem se nau??il rozpozn??vat kvalitu k??ivek pomoc?? matematick??ho apar??tu. Hladk?? k??ivka se prozradila t??m, ??e m??la spojitou prvn?? derivaci. Anal??za matematick??ch k??ivek pomoc?? diferenci??ln??ho po??tu nebyla ani zdaleka tak z??bavn??, jako zkoum??n?? oblin r??suj??c??ch se pod ??aty obou studentek, kter?? jsme tenkr??t v ro??n??ku m??li, ale aspo?? n??m dala pov??dom??, ??e kr??sa obl??ch tvar?? je exaktn?? m????iteln?? a ??e p????rodn?? funkce jsou spojit??.

Bohu??el se v byznysu pohybuje spousta lid??, kte???? na rozd??l od blobotv??rce??Kaplick??ho preferuj?? nespojitosti. P??i odletu na dovolenou n??s nepot????ila novinka??Travel Servisu spo????vaj??c?? v omezen?? povolen?? hmotnosti zavazadla z lo??sk??ch dvaceti na 15 kg. P??i p??ekro??en?? t??eba jen o p??l kila se vyb??r?? doplatek 750 K??. To si pak na??inec mus?? ????dn?? rozmyslet, zda se za takovou cenu vyplat?? m??t v kufru plechovku Prazdroje nav??c, anebo jestli rad??ji kupovat domorod?? patoky na m??st??. Leti??tn?? odbavova??ku p??itom neobm??k????te ani svou souchotin????skou hubenost?? (te?? nemluv??m o sob??), zat??mco vedle stoj??c?? tlou??t??k se vesele sm??je, ??e jeho zavazadlo limity nep??ekra??uje.
Co kdyby rad??ji se??etli hmotnost kufru, p????ru??n??ho zavazadla a samotn??ho prasa????ra v??etn?? obsahu jeho kapes, a teprve kdy?? sou??et p??ekro???? ur??itou mez, line??rn?? ????tovali p????platek za kila nav??c? Spojit?? odstup??ov??n?? p????platku bychom poci??ovali jako spravedliv??j????, nemuseli bychom se stresovat p??i balen?? a jako vedlej???? efekt by to mo??n?? cestuj??c?? motivovalo k hubnut??.

Ot??esn??m p????kladem nespojitosti je zp??sob zpoplatn??n?? j??zdy po d??lnic??ch. Z odstup??ov??n?? ceny d??lni??n?? zn??mky??za 10, 31 a 427 dn?? (310, 440 a 1500 K??) se d?? odvodit cena za u????v??n?? d??lnice asi 3 K??/den plus fixn?? ????stka za v??robu a distribuci zn??mky kolem 290 K??. Motorista, kter?? pou??ije d??lnici sv??te??n?? n??kolikr??t do roka, tak zaplat?? v sou??tu stejnou cenu, jako ka??dodenn?? doj????d???? do pr??ce. K???? by tak ztrojn??sobili poplatek ze t???? na deset korun denn??, r??d bych tu desetika??ku na rozvoj d??lni??n?? s??t?? p??i ka??d?? j??zd?? autem v??noval. Samoz??ejm?? by se zaplacen?? nemohlo prokazovat ka??dodenn?? p??elepovan??mi drah??mi zn??mkami na ??eln??m skle, kter?? beztak ani dalekohledem vyzbrojen?? policista nen?? schopen za j??zdy zkontrolovat. Ale kdy?? zvl??daj?? ov????ovat se????zenost emis?? a zaplacen?? povinn??ho ru??en??, n??jak?? zp??sob kontroly by se na??el, stejn?? jako se s kontrolami placen?? j??zdn??ho musej?? vypo????dat v??echny dopravn?? podniky.
Dejte mi zlomek ze 700 mili??n????alokovan??ch na v??robu d??lni??n??ch n??lepek a uspo????d??m internetov?? brainstorming, ze kter??ho vyplyne mnohem lacin??j???? a spravedliv??j???? syst??m d??lni??n??ch plateb, kdy?? u?? nelze tyto poplatky zahrnout do spot??ebn?? dan?? z pohonn??ch hmot.

Spr??vn??m sm??rem nakro??il Vodafone se svou Velkou srpnovou tarifn?? revoluc?? s ????tov??n??m po sekund??ch??nam??sto dosavadn??ch 60+1. Jen??e kter?? aj????k je??t?? dneska telefonuje p??es GSM? Za data v netarifn??m programu Divok?? karta st??le plat??me 25 K????za ka??d??ch zapo??at??ch 24 hodin.
Pokud by zdra??ili t??eba na dvojn??sobek, ale se spojit??j????m ????tov??n??m 2 K?? za hodinu, ur??it?? bych to mimo dosah WiFi za??al vyu????vat. To by teprve byla revoluce.

V????en?? cenotv??rci, ????tujte pros??m stejn?? jako hokyn????i za zbo???? plynule a spojit??, s tak malou granularitou, jak?? je je??t?? technicky rozumn??. My spot??ebitel?? v??s za to budeme m??t rad??i, a na tom se d?? vyd??lat nejv??c.

Pro?? do??lo k Cimrmanovi pr??v?? v ??ech??ch?

Politické uvoln??ní ve druhé polovin?? šedesátých let sice neubralo na absurdit?? mnoha reálií, na které obyvatelé socialistického ??eskoslovenska v ka??dodenním ??ivot?? nará??eli, ale umo??nilo o nich alespo?? hovo??it a dokonce se jim i zasmát. Kdy?? mohl rozhlas zprost??edkovat p??ímé p??enosy z fotbalových utkání, pro?? by nemohl stejn?? tak p??inést reportá?? ze synchronizovaného plavání akvabelek? Situaci, kdy došlo k narušení jejich um??leckého vystoupení ??abincem vyrašivším na hladin?? bazénu, pak v??tšina poslucha???? konfrontovaná s ka??dodenní realitou ani nepova??ovala za n??co mimo??ádného. Není divu, ??e se v takovém spole??enském podhoubí dob??e da??ilo absurdním mystifikacím.

Pojem “mystika” ozna??uje dotek n????eho tajemného, transcendentální zkušenost oprošt??nou od rušivých smyslových vjem??. Mystifikací pak rozumíme zám??rné p??sobení, jeho?? cílem je poskytnout p??íjemci duchovní pro??itek spo??ívající v proniknutí do tajemna, a?? ji?? skute??ného ??i fiktivního, um??le vytvá??eného mystifikátorem. Jedná-li se o mystifikaci hromadnou, p??istupuje k tomu navíc u mystifikanc?? pocit spiklenectví vyvolaný spole??ným sdílením tajemství. ??e jsou p??itom p??ivád??ni v omyl, není podstatné.

??ím to je, ??e se tak rádi necháváme beztrestn?? mystifikovat? Snad proto, ??e vyvolané pocity sounále??itosti p??etrvávají navzdory tomu, ??e se mystifikace ukázala býti falešnou. P??i sledování filmu si divák také uv??domuje, ??e hrdinové na plátn?? umírají jen jako a po nato??ení záb??ru si ve skute??nosti smyli um??lou krev a šli do bufetu na chlebí??ek. P??esto ale emoce, které v ??lov??ku dílo vyvolává, jsou zcela skute??né.

Zatímco šebánkovské k??ídlo po um??leckém rozkolu v roce 1969 pou??ívá Cimrmanovo jméno p??edevším k rozvíjení slovního eskamotérství v samostatn?? stojících ske??ích, je?? vyvrcholí v devadesátých letech šemanovickými Salóny, autorská dvojice Smoljak a Sv??rák odkrývá v Járovi Cimrmanovi ucelenou osobnost a budování jejího kultu zcela pod??izuje obsah divadelních seminá????. P??esto??e se ani oni neubrání ob??asnému sklouznutí k verbálnímu klaunství, jejich koncepce kompaktního obrazu Mistra a jeho postupného odkrývání se ukazuje jako ??ivotn??jší a Šebánkovci mohou jen pozorovat, jak jim smoljakovsko-sv??rákovské k??ídlo mává na rozlou??enou a brzy je nechávají daleko p??ed sebou.

V ??em spo??ívá úsp??ch cimrmanovského divadelnictví? P??edevším se nebojí zesm??šnit sami sebe. Sebeironie samoz??ejm?? není vynálezem cimrmanovc??, avšak je u nich zcela origináln?? rozvinuta. Ned??lají si legraci z vlastní hlouposti ??i neznalosti, ale naopak, ironizují sv??j v??decký zápal. Typickým p??íkladem budi?? patetická recitace Cimrmanova dopisu Stanko Milovi??ovi. Rovn???? ob??tavost p??i rekonstrukci n??kterých her je a?? dojemná. Vid??t nap??. re??iséra Smoljaka, kterak navzdory pokro??ilému v??ku tan??í p??ed zapln??ným hledišt??m kankán, je divadelní zá??itek, na který je t????ké zapomenout.

Adorace v??deckých metod a jejich nekritické p??ejímání, zejména t??ch ze Sov??tského svazu, byla pro povále??nou ??eskoslovenskou spole??nost typická. Divadlo Járy Cimrmana si p??itom nedovolilo tento trend kritizovat. Namísto toho d??sledným vyu??íváním obdobných metod na jevišti nechává diváka, aby si sám uv??domil absurditu doby. Ne ka??dý divák to ovšem takto chápal, a?? ji?? ze zaslepenosti nebo hlouposti, jak je ilustrováno ve filmu Nejistá sezóna na kulturní referentce odmítající v??decky p??esný popis meteorologické situace.

Do hry je ??asto zapojováno hledišt??, k n??mu?? se nap??íklad krátkozraký Bystrozraký obrací jako na malé návšt??vníky pohádkového p??edstavení. Recitaci Cimrmanovy básni??ky na za??átku Dobytí severního pólu zase narušuje uvad????ka. K dokonalosti je p??ivedeno téma selhávající nápov??dy (Záskok, Afrika). Nejnápadit??jší je ovšem zapojení pomocného jevištního personálu, ??asto reprezentovaného nerudným kulisákem, jeho?? znechucení ost??e kontrastuje s nadšenou ochotou cimrmanolog?? a mate diváka. Teprve dlouho odkládaná pointa v podob?? podez??ele m??kké hmoty mající demonstrovat výslovnost m??kkých samohlásek, ??i v podob?? brašny s ná??adím zam??n??né za rekvizitu supa, poskytne zd??vodn??ní a katarzi.

Vedle tohoto “paradivadla”, tedy hraní (si) s divadlem samotným, je hlavním pilí??em úsp??chu druhoplánový humor. P??i demonstrativním vymýšlení vlastních anekdot v besed?? k Lijavci se divák nesm??je samotnému obsahu p??edneseného vtipu, jak to jeho autor p??vodn?? plánoval, ale spíše odhalenému pozadí procesu tvorby. Za typickou ukázku druhoplánové komiky m????eme pova??ovat p??erušení p??ednášky výrokem “Tak jsme se zasmáli a te?? zase zpátky k vá??né práci.”

Mohl se takový Cimrman narodit nap??íklad v Rusku nebo v N??mecku? 
Silným národ??m chybí sebereflexe podmín??ná hrozbou p??icházející z té ??i oné strany. Obranný reflex malého národa reagovat na útisk jeho zesm??šn??ním se stává ??ivným substrátem nových divadel, Osvobozeným po??ínaje. K p??ijetí absurdity Cimrmanovy existence p??ipravily p??du další malé scény vyrojivší se u nás v padesátých a šedesátých letech (ABC, Semafor, Zábradlí, Reduta). Obecn?? nízká religiozita ??eské spole??nosti dává prostor k ochotné akceptaci mystických prvk?? v osob?? Járy Cimrmana. Jistou paralelou cimrmanovských divadelník?? by snad mohl být britský Monty Python??v létající cirkus, av&sc
aron;ak ten vzniká ve zcela jiném kontextu a postrádá jednotící ideu v podob?? renesan??ního všeum??la. Teprve absence patosu p??i pohledu na vlastní d??jiny, nebo alespo?? jeho zkarikování, umo????uje zrod blouznivce cimrmanovského typu, který p??ed radikalismem preferuje švejkování a mírný pokrok v mezích zákona. 
Snad proto si auto??i za hlavní zdroj komi??na i po pádu monopartajní vlády nejrad??ji vybírají nekonfliktní témata: sexuální touhu (Akt), podlézavost v????i autoritám (T??ídní kniha), spole??enskou korektnost (Zlatovláska), zpocené onuce (Lijavec), zám??nu obecných a vlastních jmen (N??mý Bobeš), naivní p??edstavy o budoucnosti (Posel), hurávlastenectví (Blaník), sta??eckou roztr??itost (Švestka), ješitnost a p??ezíravost um??lc?? (Záskok), proradnost primitiv?? (Afrika), adoraci a odosobn??ní národních hrdin?? (??eské nebe). Díky kompaktnosti ??asto opakovaného repertoáru, skv??lé re??ii a vyu??ívání zp??tné vazby publika jsou všechny repliky jazykov?? vybroušeny a lékárnicky p??esn?? na??asovány. 

Divadlu Járy Cimrmana je cizí prvoplánový humor zalo??ený na osobitém p??ednesu (Vlasta Burian, smutný mu?? Válek, Felix Holzman, Ostravak), p??ímo??arém p??ehán??ní (povídky Šimka a Grossmana), adresné politické sati??e (Šimek a Bubílková). Místo toho dávají p??ednost civilnímu herectví, se kterým se divák m????e ztoto??nit, a taky to ??asto d??lá. Na návšt??v?? u p??átel odpovídá na pobídku ke konzumaci opakovaným “já bych si s dovolením taky vzal”. P??ijde-li ??e?? na ??eské Bud??jovice, hned n??kdo podotkne, ??e by tam cht??l ??ít ka??dý. P??i zmínce o Vyškov?? se v??dy najde škodolibec, který p??ipomene, ??e se tam ztratily ??ty??i ??epice.

Pronikání cimrmanovských výrok?? do obecného ??eského pov??domí probíhalo trojfázov??: V sedmdesátých letech ješt?? n??kdy musel mluv??í vysv??tlovat, ??e citovaný výrok pochází ze hry Járy Cimrmana, aby nebyl za podivína muvícího z cesty. V další fázi ji?? citáty zlidov??ly natolik, ??e vysv??tlování nebylo pot??ebné. V posledním stadiu se cimrmanovské fráze automaticky za??le??ují do b????né mluvy a u?? se jim nikdo ani nesm??je.

Fenomén Cimrman tak má na ??eské národní uv??dom??ní a jazykovou kulturu mnohem ú??inn??jší vliv, ne?? naoktrojování obrozeneckých klasik?? do povinné školní ??etby, o bezduchém skandování národoveckých hesel s okovanými botami ani nemluv??. A jak on sám ??íká, m????eme o tom diskutovat, m????eme o tom vést spory, m????eme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá d??lat.