Pro?? do??lo k Cimrmanovi pr??v?? v ??ech??ch?

Politické uvoln??ní ve druhé polovin?? šedesátých let sice neubralo na absurdit?? mnoha reálií, na které obyvatelé socialistického ??eskoslovenska v ka??dodenním ??ivot?? nará??eli, ale umo??nilo o nich alespo?? hovo??it a dokonce se jim i zasmát. Kdy?? mohl rozhlas zprost??edkovat p??ímé p??enosy z fotbalových utkání, pro?? by nemohl stejn?? tak p??inést reportá?? ze synchronizovaného plavání akvabelek? Situaci, kdy došlo k narušení jejich um??leckého vystoupení ??abincem vyrašivším na hladin?? bazénu, pak v??tšina poslucha???? konfrontovaná s ka??dodenní realitou ani nepova??ovala za n??co mimo??ádného. Není divu, ??e se v takovém spole??enském podhoubí dob??e da??ilo absurdním mystifikacím.

Pojem “mystika” ozna??uje dotek n????eho tajemného, transcendentální zkušenost oprošt??nou od rušivých smyslových vjem??. Mystifikací pak rozumíme zám??rné p??sobení, jeho?? cílem je poskytnout p??íjemci duchovní pro??itek spo??ívající v proniknutí do tajemna, a?? ji?? skute??ného ??i fiktivního, um??le vytvá??eného mystifikátorem. Jedná-li se o mystifikaci hromadnou, p??istupuje k tomu navíc u mystifikanc?? pocit spiklenectví vyvolaný spole??ným sdílením tajemství. ??e jsou p??itom p??ivád??ni v omyl, není podstatné.

??ím to je, ??e se tak rádi necháváme beztrestn?? mystifikovat? Snad proto, ??e vyvolané pocity sounále??itosti p??etrvávají navzdory tomu, ??e se mystifikace ukázala býti falešnou. P??i sledování filmu si divák také uv??domuje, ??e hrdinové na plátn?? umírají jen jako a po nato??ení záb??ru si ve skute??nosti smyli um??lou krev a šli do bufetu na chlebí??ek. P??esto ale emoce, které v ??lov??ku dílo vyvolává, jsou zcela skute??né.

Zatímco šebánkovské k??ídlo po um??leckém rozkolu v roce 1969 pou??ívá Cimrmanovo jméno p??edevším k rozvíjení slovního eskamotérství v samostatn?? stojících ske??ích, je?? vyvrcholí v devadesátých letech šemanovickými Salóny, autorská dvojice Smoljak a Sv??rák odkrývá v Járovi Cimrmanovi ucelenou osobnost a budování jejího kultu zcela pod??izuje obsah divadelních seminá????. P??esto??e se ani oni neubrání ob??asnému sklouznutí k verbálnímu klaunství, jejich koncepce kompaktního obrazu Mistra a jeho postupného odkrývání se ukazuje jako ??ivotn??jší a Šebánkovci mohou jen pozorovat, jak jim smoljakovsko-sv??rákovské k??ídlo mává na rozlou??enou a brzy je nechávají daleko p??ed sebou.

V ??em spo??ívá úsp??ch cimrmanovského divadelnictví? P??edevším se nebojí zesm??šnit sami sebe. Sebeironie samoz??ejm?? není vynálezem cimrmanovc??, avšak je u nich zcela origináln?? rozvinuta. Ned??lají si legraci z vlastní hlouposti ??i neznalosti, ale naopak, ironizují sv??j v??decký zápal. Typickým p??íkladem budi?? patetická recitace Cimrmanova dopisu Stanko Milovi??ovi. Rovn???? ob??tavost p??i rekonstrukci n??kterých her je a?? dojemná. Vid??t nap??. re??iséra Smoljaka, kterak navzdory pokro??ilému v??ku tan??í p??ed zapln??ným hledišt??m kankán, je divadelní zá??itek, na který je t????ké zapomenout.

Adorace v??deckých metod a jejich nekritické p??ejímání, zejména t??ch ze Sov??tského svazu, byla pro povále??nou ??eskoslovenskou spole??nost typická. Divadlo Járy Cimrmana si p??itom nedovolilo tento trend kritizovat. Namísto toho d??sledným vyu??íváním obdobných metod na jevišti nechává diváka, aby si sám uv??domil absurditu doby. Ne ka??dý divák to ovšem takto chápal, a?? ji?? ze zaslepenosti nebo hlouposti, jak je ilustrováno ve filmu Nejistá sezóna na kulturní referentce odmítající v??decky p??esný popis meteorologické situace.

Do hry je ??asto zapojováno hledišt??, k n??mu?? se nap??íklad krátkozraký Bystrozraký obrací jako na malé návšt??vníky pohádkového p??edstavení. Recitaci Cimrmanovy básni??ky na za??átku Dobytí severního pólu zase narušuje uvad????ka. K dokonalosti je p??ivedeno téma selhávající nápov??dy (Záskok, Afrika). Nejnápadit??jší je ovšem zapojení pomocného jevištního personálu, ??asto reprezentovaného nerudným kulisákem, jeho?? znechucení ost??e kontrastuje s nadšenou ochotou cimrmanolog?? a mate diváka. Teprve dlouho odkládaná pointa v podob?? podez??ele m??kké hmoty mající demonstrovat výslovnost m??kkých samohlásek, ??i v podob?? brašny s ná??adím zam??n??né za rekvizitu supa, poskytne zd??vodn??ní a katarzi.

Vedle tohoto “paradivadla”, tedy hraní (si) s divadlem samotným, je hlavním pilí??em úsp??chu druhoplánový humor. P??i demonstrativním vymýšlení vlastních anekdot v besed?? k Lijavci se divák nesm??je samotnému obsahu p??edneseného vtipu, jak to jeho autor p??vodn?? plánoval, ale spíše odhalenému pozadí procesu tvorby. Za typickou ukázku druhoplánové komiky m????eme pova??ovat p??erušení p??ednášky výrokem “Tak jsme se zasmáli a te?? zase zpátky k vá??né práci.”

Mohl se takový Cimrman narodit nap??íklad v Rusku nebo v N??mecku? 
Silným národ??m chybí sebereflexe podmín??ná hrozbou p??icházející z té ??i oné strany. Obranný reflex malého národa reagovat na útisk jeho zesm??šn??ním se stává ??ivným substrátem nových divadel, Osvobozeným po??ínaje. K p??ijetí absurdity Cimrmanovy existence p??ipravily p??du další malé scény vyrojivší se u nás v padesátých a šedesátých letech (ABC, Semafor, Zábradlí, Reduta). Obecn?? nízká religiozita ??eské spole??nosti dává prostor k ochotné akceptaci mystických prvk?? v osob?? Járy Cimrmana. Jistou paralelou cimrmanovských divadelník?? by snad mohl být britský Monty Python??v létající cirkus, av&sc
aron;ak ten vzniká ve zcela jiném kontextu a postrádá jednotící ideu v podob?? renesan??ního všeum??la. Teprve absence patosu p??i pohledu na vlastní d??jiny, nebo alespo?? jeho zkarikování, umo????uje zrod blouznivce cimrmanovského typu, který p??ed radikalismem preferuje švejkování a mírný pokrok v mezích zákona. 
Snad proto si auto??i za hlavní zdroj komi??na i po pádu monopartajní vlády nejrad??ji vybírají nekonfliktní témata: sexuální touhu (Akt), podlézavost v????i autoritám (T??ídní kniha), spole??enskou korektnost (Zlatovláska), zpocené onuce (Lijavec), zám??nu obecných a vlastních jmen (N??mý Bobeš), naivní p??edstavy o budoucnosti (Posel), hurávlastenectví (Blaník), sta??eckou roztr??itost (Švestka), ješitnost a p??ezíravost um??lc?? (Záskok), proradnost primitiv?? (Afrika), adoraci a odosobn??ní národních hrdin?? (??eské nebe). Díky kompaktnosti ??asto opakovaného repertoáru, skv??lé re??ii a vyu??ívání zp??tné vazby publika jsou všechny repliky jazykov?? vybroušeny a lékárnicky p??esn?? na??asovány. 

Divadlu Járy Cimrmana je cizí prvoplánový humor zalo??ený na osobitém p??ednesu (Vlasta Burian, smutný mu?? Válek, Felix Holzman, Ostravak), p??ímo??arém p??ehán??ní (povídky Šimka a Grossmana), adresné politické sati??e (Šimek a Bubílková). Místo toho dávají p??ednost civilnímu herectví, se kterým se divák m????e ztoto??nit, a taky to ??asto d??lá. Na návšt??v?? u p??átel odpovídá na pobídku ke konzumaci opakovaným “já bych si s dovolením taky vzal”. P??ijde-li ??e?? na ??eské Bud??jovice, hned n??kdo podotkne, ??e by tam cht??l ??ít ka??dý. P??i zmínce o Vyškov?? se v??dy najde škodolibec, který p??ipomene, ??e se tam ztratily ??ty??i ??epice.

Pronikání cimrmanovských výrok?? do obecného ??eského pov??domí probíhalo trojfázov??: V sedmdesátých letech ješt?? n??kdy musel mluv??í vysv??tlovat, ??e citovaný výrok pochází ze hry Járy Cimrmana, aby nebyl za podivína muvícího z cesty. V další fázi ji?? citáty zlidov??ly natolik, ??e vysv??tlování nebylo pot??ebné. V posledním stadiu se cimrmanovské fráze automaticky za??le??ují do b????né mluvy a u?? se jim nikdo ani nesm??je.

Fenomén Cimrman tak má na ??eské národní uv??dom??ní a jazykovou kulturu mnohem ú??inn??jší vliv, ne?? naoktrojování obrozeneckých klasik?? do povinné školní ??etby, o bezduchém skandování národoveckých hesel s okovanými botami ani nemluv??. A jak on sám ??íká, m????eme o tom diskutovat, m????eme o tom vést spory, m????eme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá d??lat.
Advertisements

3 thoughts on “Pro?? do??lo k Cimrmanovi pr??v?? v ??ech??ch?

  1. el crédito en línea

    Simply wish to say your article is as surprising.
    The clearness on your post is simply excellent and that i could suppose you are an expert on this subject.
    Well with your permission let me to grab your feed to stay up to date with drawing close post.
    Thank you one million and please carry on the
    gratifying work.

    Reply

Vaše odpověď:

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s